A jak je to s vejci ve velkochovech....

Citace z časopisu dTest

Barevné žloutky s dopomocí éček

Na krabičce s vejci je spousta údajů, ale nic o barvě žloutků, přestože ta je v obchodních kruzích považována za důležitý aspekt úspěšného prodeje. K určení probarvenosti žloutků používají hodnotitelé standardní barevný vějíř, jehož každá lamela má o stupínek sytější odstín, počínaje světle žlutou, konče tmavě oranžovou. Nalezením lamely shodně probarvené jako žloutek se určí číslo od jedné do patnácti.

V našem testu získala biovejce za světlé zbarvení žloutku čísla čtyři až pět, domácí vajíčka ze zatravněného dvora dostala 11 až 13, zatímco nejtmavší odstíny – vyjádřené čísly 14 až 15, měla vejce z klecového chovu dovezená ze Španělska. Abychom takovým rozdílům v barevnosti žloutků přišli na kloub, nechali jsme je v chemické laboratoři podrobit spektrální analýze. Výsledná barva se skládá z mnoha složek, z nichž každá má jinou vlnovou délku. Odborníci poznají, zda barva žloutků vznikla s dopomocí speciálních barviv přidávaných do krmiva, anebo výhradně díky karotenoidům z kukuřice, vojtěšky či trávy a jiné zelené píce.

Analýzou absorbčního spektra bylo ve žloutcích vajec šesti značek zjištěno barvivo kanthaxanthin, což je éčko (přídatná látka s označením E 161g). V Evropské unii je její užití v potravinách omezeno na jediný výrobek, tradiční štrasburské párečky, a povolena je do přípravků pro zvláštní výživu. Zdaleka ne tak přísně se na její využívání pohlíží ve výživě zvířat. Její přídavek v krmivech propůjčuje oranžovější barvu lososímu masu, zlatavý odstín kuřecí kůži a již zmíněným slepičím žloutkům.